Na otázku, jestli je instantní káva opravdu kávou, je odpověď těžší, než se zdá. Teoreticky instantní kávu nemůžeme nařknout z toho, že by kávou nebyla, ale pokud jste ji někdy pili, určitě netřeba vysvětlovat, že působí spíš jako chudá sestřenice z druhého kolene. Instantní káva se skutečně vyrábí z kávových zrn, a dokonce prochází stejným procesem jako káva, kterou si koupíme na espresso. Z nějakého důvodu, mně teda naprosto nepochopitelného, měl v této fázi procesu její vynálezce pocit, že je třeba vymyslet technologicky náročnější proces a v dalších krocích zrna ohavným způsobem znehodnotit. Výroba instantní kávy je totiž ještě o několik kroků náročnější. Jeden by řekl, že to snad musí být náš vynález. Po vzoru české klasiky to je sice složitější, ale za to horší káva. Pravdou však je, že první instantní káva byla vyrobena v Británii ještě v 18. století. Divili byste se, ale moc se neuchytila. Masově vyráběným produktem se stala až v období první světové války, což má svůj důvod, ke kterému se ještě vrátím.
Výroba instantní kávy
Výrobu lze ve zkratce popsat tak, že se v podstatě uvaří velmi koncentrovaná káva, ze které se procesem dehydratace vyrobí prášek, který si lidé kupují ve víře, že je to levné a rychlé. Rychlé možná, ale instantní káva paradoxně vyjde ještě o něco dráž než zrnková. Poté, co se káva extrahuje do obřích nádob, ji můžeme dehydratovat dvěma způsoby. Já bych to spíš popsala jako proces, kde kávu zbavíme všeho, kvůli čemu ji nazýváme kávou, ale údajně ji zbavujeme tekutiny. Nechám to na vás.
Jedním, tím snazším a levnějším způsobem, je technika rozprašování či sprejování. Kávový extrakt je rozstřikován na horké stěny vysoké válcové nádoby, kde se kapky díky vysoké teplotě rychle odpařují a na dno válce dopadá kávový prášek. Druhou cestou je sušení mrazem neboli lyofilizace, kdy je vysoce koncentrovaný kávový extrakt prudce zmrazen přibližně na teplotu – 40 stupňů a takto zmražená káva se rozbije na kousky a ve vakuu se vysuší. Tento způsob je sice nákladnější, ale zanechá v kávě alespoň nějaké aroma. Instantní kávy vyráběné tímto způsobem jsou tedy kvalitnější a dražší. Koneckonců první popsanou technologii byste skoro zvládli doma sami, kdybyste nesetřeli vylitou kávu a nechali ji zaschnout na podlaze. Možná mě teď budete podezřívat, že mám s instantní kávou osobní problém a já vám to bohužel nemám jak vyvrátit. Káva tímto způsobem ztrácí veškerou chuť a musí být následně aromatizována. To, co tedy zažívají vaše chuťové pohárky, když takovou „kávu” pijete, je jen později přidané aroma.
Washingtonova válečná káva a proč měla válečnou zůstat
Teď zpátky ke slibované historii. To, že se masová výroba tohoto produktu váže k období války, není náhoda. Váže se k samotné válce jako takové, protože to je nápoj, který se stal mezi vojáky velmi populární. Pro vojáka v zákopu byl takzvaný „Georgův šálek” největším luxusem a díky tomu si alespoň na chvíli mohl připadat jako lidská bytost. Nápoj je pojmenován po Belgičanovi Georgovi Constantinu Washingtonovi, který v Americe započal velkovýrobu instantní kávy.
My v našich domovech máme od podmínek v zákopech dost daleko, a pokud si doma nechcete hrát na vojáčky, spíš bych se instantní kávě vyhnula. Jestli je vaší hlavní motivací rychlý kofein, tak mi dovolte vám vysvětlit, že tím byste mě bohužel nepřesvědčili. Zalít hrnek horkou vodou není nic těžkého, nicméně ačkoli instantní káva kofein obsahuje, je ho podstatně méně, než kdybychom si dali espresso. To obvykle obsahuje kolem 70 – 140 miligramů kofeinu. V hrnku ze lžičky instantní kávy to je přibližně 30 – 90 miligramů. Tím se tedy do jisté míry obíráme o benefity, které z pití kávy plynou, jako je nastartovaní organismu či lepší schopnost soustředění.
Trochu sofistikovanější motivací může být obsah antioxidantů, které snižují riziko například nádorových onemocnění nebo srdečních chorob, což v tomto případě platí i pro kávu instantní. Abych ji tu zase úplně nedémonizovala, tohle se jí musí nechat.
Silně diskutovanou látkou ve světě kávy je takzvaný akrylamid, který je karcinogenní a instantní káva ho obsahuje o poznání více. Nicméně to je stále takové množství, které by nemělo být zdraví nebezpečné, ale nepůsobí to zrovna nejlépe.
Co je důležité ještě podotknout, je fakt, že u instantních káv se můžeme setkat s tím, že jsou do nich přimíchávány příměsi zvané kávoviny. Často bychom tam našli pražené obiloviny nebo třeba prášek z mletých fíků. Nejenže instantní káva sama o sobě není žádná paráda, ještě ke všemu to káva být ani tak úplně nemusí. Samozřejmě záleží na výrobci. Každopádně na obalu takových káv se na rozdíl od těch zrnkových často nedozvíte ani jejich původ.
Souboj zrnkové a instantní kávy
Na závěr si to ještě přehledně porovnáme. Instantní káva je náročnější na technologické zpracování a to z ní dělá také kávu dražší. Co se týče chuti a kofeinu, zrnková káva vyhrává na plné čáře. Nejsilnější stránkou instantní kávy je tak už jen rychlá a snadná příprava.
Zrnková káva
Klady: snazší výrobní proces, nižší cena, lepší chuť, větší množství kofeinu a jeho silnější účinek na organismus, přístupnost informací o zrnech, bez příměsí
Zápory: složitější příprava
Instantní káva
Klady: rychlá a snadná příprava
Zápory: složitější výrobní proces, vyšší cena, horší chuť, méně kofeinu a jeho slabší účinek, špatná přístupnost informací o původu, často přimíchávány příměsi.
Zdroj: Dokonalá Káva
Vložil: Josef Zima
